Jak jsem šla poprvé na sál aneb Rozhovor s Týnou Halířovou

Proč jste se rozhodla pro návštěvu sálu při operaci?

„Letos už to bude 6 let, co pracuji na klinice, a tak myslím, že už bylo načase 😊 Je to velmi zajímavé prostředí, pro mě stále ještě neznámé, a tudíž každá šance jít se tam podívat se má využít.

Jinak když takovou práci děláte, musíte vědět vše, abyste byla schopna klientovi podat ty nejlepší a nejúplnější informace. Ještě lepší by bylo, pokud už bych nějakou operaci podstoupila sama. Pak by se to prodávalo samo 😊”

Proč jste zašla zrovna na augmentaci?

„Moje kamarádka o této operaci přemýšlela už dlouho. Pozvala jsem ji na náš den otevřených dveří, kde mohla pohovořit s výrobci všech námi nabízených prsních implantátů. Implantáty si mohla osahat a zeptat na cokoli.

Poté ještě proběhlo několik konzultací s doktorem Skálou, protože stále váhala, jakou velikost vlastně zvolit. Během konzultace si mohla vyzkoušet různé velikosti implantátů, aby našli s doktorem tu pravou. Jsem velmi ráda, že si nakonec vybrala naši kliniku a že jsme ji mohli splnit její sen.”

Jaké to pro vás bylo?

„Určitě něco nového! Sama jsem na operaci pořádně nebyla. V takovém případě člověk neví, co se s ním děje, když ho uspí, nebo jak to na takovém operačním sále vůbec vypadá. Vše jsem znala pouze z fotek, ale realita je vždy jiná. Můžu říct, že den předem jsem byla nervózní, jako bych na tu operaci šla sama.

Popravdě se mi tato zkušenost už několikrát od té doby hodila. Můžete téměř fundovaně vyprávět, co se na sále děje a jak to probíhá. Na to je zvědavý každý, kdo o operaci uvažuje.”

Jaká byla na sále atmosféra?

„Překvapivě klidná a příjemná. Člověk dokonce pozná i pár nových lidí, které v kanceláři nepotká. Samozřejmě jsem se před vstupem na sál musela převléknout a nasadit čepici. Musela jsem se vyfotit, jak vidíte 😊

Bylo hrozně zajímavé vidět, jak kolegové pracují jako jeden tým. A vše šlape, jak má. Všechno, co jsem doposud znala jen z fotek, instrukcí a videí, jsem poznala na vlastní oči. A pan doktor Skála, s jakou lehkostí prováděl onu operaci… Radost pohledět!”

Kdo všechno tam byl s vámi? (kromě pacientky)

„Je tam vlastně několik lidí. Přítomný byl samozřejmě plastický chirurg, pan doktor Martin Skála. On, společně se sestrou instrumentářkou jsou umytí, sterilní. Mohou pracovat u stolu, na kterém leží klient. Sestra podává doktorovi všechny potřebné nástroje.

Další sestrou, která je k ruce operujícímu chirurgovi, je sestra ‚obíhačka‘ – ta podá, co je třeba, a není sterilní.

Dalším důležitým člověkem je doktor anestesiolog, který klienta uspává, a anestesiologická sestra. Anestesiolog se většinou chodí také představit na pokoj před operací. Poslední, ale neméně důležitým člověkem pohybujícím se na sále, je sanitář – ten klienta přiveze, odveze, připravuje sál atd.”

Kolik takových sálů na klinice máte? Byl tento něčím výjimečný nebo jde o standardní prostředí? Jak byste ho popsala pacientovi?

„Na klinice máme zatím dva operační sály. Výjimečné jsou svou maximální čistotou, že by se tu mohly provádět i operace srdce. Toto platí pro oba naše sály.

Jelikož se v prostorách naší kliniky neprovádějí pouze plastické operace kosmetického rázu, máme zde lékařské špičky z mnoha dalších oborů. Ti se o naše pacienty mohou postarat kdykoli, pokud by nastaly nějaké nečekané komplikace. To je myslím jedna z našich největších předností.”